Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání
Články
Pravidla čajové ceremonie jsou náročná i pro samotné Japonce. Pokud bychom měli čajový obřad přirovnat k něčemu v naší kultuře, byla by to hra na housle – chce to hodně času, než toto umění dokážeme náležitě ocenit. Každý obřad je jedinečný. Je to umělecké představení, na jehož výslednou podobu měl velký vliv Zenový Buddhismus.
Pro svůj vlastní jednoduchý čajový obřad budete potřebovat:
Bio Matcha Tea Ceremony vychutnávejte v klidu, s respektem sami k sobě, k nástrojům, k čaji samotnému i jeho historii.
Čajový obřad je rituál, jehož cílem je vzájemné propojení všech pěti smyslů, těla a mysli do takové míry, že dosáhneme naprosté duševní harmonie. Hmatem můžeme zkoumat nedokonalosti čajové misky, a další smysly okouzlí chuť a vůně matcha. Obřad navozuje pocity hlubokého klidu. Je současně uměleckým zážitkem ale i meditací, jejíž kořeny vedou hluboko do japonské kultury.
Každý čajový obřad má jiný průběh podle toho, v jakou denní dobu a v jakém ročním období se koná, kolik je pozvaných hostů, při jaké příležitosti se čaj podává a podle typu podávaného jídla. Obřad vznikl původně proto, aby si japonská šlechta vzájemně projevila úctu, a současně mohla obdivovat různé umělecké předměty, nástroje a zručnost při podávání čaje.
Vybavení čajového pokoje se skládá z čistě přírodních materiálů. V pokoji panuje ticho, které umožňuje snadno zapomenout na venkovní svět.
Jde o hluboký spirituální zážitek, který zosobňuje tradici. Jeho cílem je projev úcty druhému a snaha dosáhnout alespoň na chvíli klidu, harmonie a radosti. Obřad probíhá v tichu a může trvat i čtyři hodiny. Každý obřad je jedinečný, ale také plný složitých pravidel. Některé jsou přesně stanovené etiketou. Například pohyb, jakým je třeba nabrat matcha na bambusovou lžičku, je určen typem oděvu, který má hostitel na sobě (jiné pohyby dovoluje kimono s krátkým rukávem a odlišné s dlouhým). Jiná pravidla si stanovuje hostitel sám. Protože při obřadu jde o vyjádření úcty, má tato formální událost předepsaný společenský oděvu: kimono nebo společenský oděv západního stylu.
Pravidelná setkání různých skupin studentů či příznivců čajového obřadu nejsou výjimkou. V některých školách nebo vzdělávacích centrech se pořádají čajové kurzy a cesta čaje se vyučuje i jako obor na japonských univerzitách.
Čajový obřad v Japonsku představil mnich a cestovatel Eisai. Na konci 12. století učil buddhistické mnichy v klášterech pít čaj matcha, který vysypal do čajové misky, zalil horkou vodou a vyšlehal. Mniši čaj používali k meditaci a měl jim pomoci k duševnímu osvícení.
Od 13. století se z pití matcha stala luxusní záležitost a symbol společenského postavení samurajů. Protože čaj byl spojován s urozeností a dvorskou etiketou, jeho vychutnávání při obřadu se pojilo s hlubokou vzájemnou úctou. Duchovní a šlechtické rozměry obřadu se postupně začaly propojovat, až se z obřadu stal jeden z pomocníků, díky kterému mohli mniši, šlechtici a válečníci dosáhnout osvícení. Představoval proces sebepoznání, myšlenkového hloubání a spirituálního osvěžení. Probíhal v místnostech s podložkami tatami a s minimem nábytku či dekorací.
V 16. století už se pití čaje rozšířilo mezi všechny společenské vrstvy v Japonsku. Čajový mistr Sen no Rikyu podobu čajového obřadu upevnil a posvětil ho filozofickou myšlenkou, že každé lidské setkání je vzácné, protože je neopakovatelné, a mělo by být oslavováno.
Dnes je čajový obřad ostrovem klidu, harmonie, čistoty, vzájemné laskavosti a romantismu spojeného s nostalgií. Je vnímán jako chvíle duševního klidu v hlasitém a chaotickém světě. Na rozdíl od normálního života má obřad pevně daný řád, který v nás vyvolává pocit uklidňující jistoty.
Při obřadu se nepoužívá jednotná sada nebo set, ale široká řada nástrojů, které musí ležet na předem určených místech na podložce tatami. Liší se také podle ročního období nebo příležitosti.
Před a po každém použití se pečlivě čistí a s některými se zachází pouze v rukavicích. Některé pomůcky se těší takové úctě, že jsou pojmenované vlastním jménem, stejně jako lidé.
Mezi takové nástroje patří například čakin, lněný hadřík, kterým se otírá čajová miska čawan. Čawany se dělí podle toho, jestli podáváme silnější čaj koiča nebo jemnější variantu usuča. V létě se používají mělké čawany, ve kterých čaj rychleji chladne, v zimě naopak hlubší. Ty nejcennější jsou ručně vyrobené a cení se právě kvůli jejich nedokonalostem. Matcha určený pro čajový obřad je odsypán do čaki, malé uzavíratelné nádoby, ze které se pak bambusovou lžičkou čašaku dávkuje do čawanu. K našlehání matcha v čawanu slouží bambusová metlička časen, která je vyřezávaná z jednoho kusu bambusu.
Některé znaky však mají společné. Například to, že před vstupem do čajového pokoje se hosté musí rituálně očistit tak, že si umyjí ruce a vypláchnou ústa vodou v kamenném umyvadle. Při vstupu do čajového pokoje se všichni zují a vlezou do místnosti malými čtvercovými dvířky, což má hosty vést ke skromnosti a symbolicky z nich udělat rovnocenné. Podle legendy měla dvířka při vstupu do čajového pokoje přinutit i samotného císaře sklonit hlavu a projevit všem ostatním pokoru.
Podlahu čajového pokoje pokrývají tatami, které svým rozložením napovídají hostům, kde bude který z nich sedět a o jaký typ obřadu se jedná. V pokoji si hosté očima prohlédnou nástroje pro přípravu čaje, květiny a na zdi visící svitek, a pak se podle důležitosti usadí v kleče na tatami. Po příchodu posledního hosta se malá dvířka, japonsky nidžiriguči, hlasitě uzavřou a hostitel ví, že může vstoupit do místnosti a přivítat každého hosta. Pak prvnímu hostu odpoví na zdvořilé otázky týkající se svitku a nástrojů. Hostitel rituálně očistí každý nástroj, a to přesně předepsaným způsobem a pohyby. Poté je umístí na přesně určené místo v takovém pořadí, jaký diktuje daný typ čajového obřadu.
Před samotným podáváním čaje hostitel servíruje buď celé jídlo, nebo alespoň tradiční japonské cukrovinky wagaši, které mají hostovy chuťové buňky připravit na matcha.
Pokud hostitel ušlehá matcha v husté formě koiča, podá ho prvnímu hostu, ten se napije, pochválí kvalitu čaje a předává čawan dalším hostům za vzájemného uklánění. Každý host má tak možnost obdivovat čawan jak očima, tak hmatem. Hosté však mezi sebou nemluví. Tato ceremonie je velmi formální. Hostitel promlouvá jen s prvním hostem a pouze ve formě několika předepsaných vět. Když se čawan vrátí k hostiteli, hostitel misku očistí a omyje, stejně jako ostatní nástroje, odebere se ke dveřím, kde poklonou pokyne svým hostům, a ti postupně opustí čajový pokoj. Čajový obřad je ukončen.
Při přípravě usuča má každý host vlastní čawan a po formální výměně zdvořilostí už je možná nevázaná konverzace mezi všemi účastníky rituálu. Potom, co hostitel znovu očistí všechny nástroje, se čestný host zeptá, zda si je mohou hosté prohlédnout. Nástroje jsou v japonských rodinách často po generace a mohou mít nevyčíslitelnou hodnotu. Mnohdy se jedná o ruční práci či starožitnosti a zachází se s nimi velmi opatrně a s úctou. Hosté pak mají možnost prohlédnout si zblízka celý čajový pokoj, jehož součástí bývá výklenek, kde visí tematický svitek s buddhistickým textem nebo úslovím o čaji, jednoduché květinové aranžmá odpovídající ročnímu období a vonná tyčinka. Volba svitku, květiny a vonné tyčinky je čistě na hostiteli.
Pokud budete mít někdy možnost čajový obřad zažít, určitě si tuto příležitost nenechte ujít. Čajový obřad je velmi osobitá a ojedinělá forma setkávání propojená s duchovním a estetickým zážitkem. Je nekonečně komplikovaná, ale právě to jí propůjčuje nádech tajemna a prchavosti. Pokud bychom chtěli čajový obřad dělat přesně podle japonské etikety, trvalo by nám mnoho let jej plně ovládnout. Nic nám však nebrání vytvořit si náš vlastní čajový obřad. Matcha si pomocí tradičních nástrojů můžeme připravit sami a vnímat ho jako meditaci, součást procesu sebepoznání nebo cvičení v mindfulness. Stejně tak se čajový obřad může stát výjimečnou společenskou událostí ušitou na míru naší rodině nebo přátelům.
Ať už si vyberete jakoukoli formu, doufáme, že si pomocí svých vlastních postupů a přípravy matcha pomocí našich produktů vytvoříte unikátní tradici.
