Články

Jaké metody se používají pro zastiňování čajovníků

Jaké metody se používají pro zastiňování čajovníků

Publikováno
29. 07. 2023
 
Matcha se vyrábí z čajových lístků tencha, ale není zdaleka jediným čajem, který vzniká pomocí zastiňování. Každý typ čajových lístků potřebuje jiné podmínky a jiné množství světla. Právě proto mají čaje i několik možností, jak regulovat množství slunečního světla, které k listům dopadá.

Bambus, rákos a sláma

Honzu hifuku

Zastiňování pomocí slámy [本簾被覆; honzu hifuku] se používá hlavně při pěstování čajovníků, ze kterých se vyrábí gyokuro (považovaný za jednu z nejvyšších tříd japonského zeleného čaje) a tencha (lístky pro matcha). Na dřevěnou, ale někdy i kamennou konstrukci nad čajovníkové keře se položí vrstva bambusových a rákosových stébel, a následně vrstva slámy, která odstíní většinu slunečních paprsků. Tato metoda se považuje za tu nejstarší a nejtradičnější formu zastiňování čajovníkových keřů.

 

Jen 2-5 % světla

Jakmile se na jaře objeví první poupata nových čajových lístků, zakryjí se čajovníkové keře bambusovými a rákosovými stébly spletenými do velké clony [葦簾; yoshizu]. Ta odstíní zhruba 55 až 60 % slunečního světla. Po dalších 7 až 10 dnech se na clonu navrší velké množství rýžové slámy [稲藁; inawara]. Sláma se rovnoměrně rozloží ve vysoké vrstvě – většinou se spotřebuje 600-700 kg slámy na 100 metrů čtverečních. Čajové lístky pak dalších 10 dní zrají ve tmě, chráněné před sluncem a fotosyntézou. Při této metodě je odstíněno 95-98 % slunečního světla a keře jsou tak 10 dní ponořené do skoro úplné tmy.

Slámové zastiňování je charakteristické svými přírodními materiály, které umožňují čajovníkům dýchat. Lístky prý navíc dokážou nasát aroma slámy a unikátně tak ovlivnit výslednou chuť čaje. Říká se také, že když prší, může těch pár kapek, které si prorazí cestu až k lístkům, obohatit celou rostlinu a zeminu o jedinečné živiny nasbírané cestou přes rýžovou slámu. Jakmile sláma splní svůj účel, používá se dál jako hnojivo – po sklizni se rozhodí mezi rostliny čajovníku. Pomáhá tak regulovat teplotu zeminy, pomáhá zabraňovat růstu plevelu a trav, a rozkládá se na živiny.

Výhodou této metody je, že všechny materiály jsou čistě přírodní, a nakonec se plně recyklují. Na druhou stranu je tato metoda velmi náročná, drahá a pěstitelům poskytuje menší kontrolu nad čajovými lístky. Proto se dnes tradiční metodou pěstují hlavně ty nejšpičkovější a nejexkluzivnější typy čajů gyokuro a tencha.

Tkanina

Aby si pěstitelé trochu oddechli a snížili náročnost práce při splétání bambusovo-rákosových clon a pokrývání slámou, začali pro zastínění čajovníků používat hrubé plátno [寒冷紗; kanreisha] z černých syntetických vláken. Na trhu je obrovské množství pláten různých propustností, takže se dá snadno a rychle regulovat množství světla, které k čajovníkům proniká, což u zastiňování slámou není možné.

 

 

Protože se tyto tkaniny vyrábí průmyslově, zaručí dokonale rovnoměrné pokrytí, kterého se díky lidskému faktoru u slámového zastiňování dosáhnout nedá. Nejčastěji se plátno používá třemi způsoby:

Konstrukce se dvěma vrstvami plátna

Používání dvojité vrstvy plátna [棚型二段被覆; tanagata nidan hifuku] má velmi podobný výsledek jako zastiňování slámou, a proto se používá nejčastěji při pěstování gyokuro a tencha. Jedná se vlastně o zjednodušenou formu slámového zastiňování – opět je potřeba konstrukce, na kterou se plátno natáhne, tentokrát má však podobu kovových tyčí a drátů. Protože plátno je o dost lehčí materiál, konstrukce pro zastiňování plátnem se často nechávají stát celý rok, na rozdíl od dřevěných nebo kamenných konstrukcí, které se vždy staví znovu a strhávají se po každé sklizni.

 

Pokud pěstitel usoudí, že listy potřebují více světla, může poodhrnout jen část jedné vrstvy plátna, nebo klidně pěstovat dva typy různě zastíněných čajovníků oddělených plátny různých propustností hned vedle sebe. Díky tomu má pěstitel mnohem větší kontrolu nad barvou lístků a nad přesností technologie pěstování. Plátno je často natažené celý rok a umožňuje tak pěstitelům i lepší péči o rostliny: v zimě například pomáhá regulovat teplotu a může chránit čajovníky před mrazy.

 

Proces zastiňování pomocí dvouvrstvého plátna je podobný, jako u slámového zastiňování. Jakmile se rozvine první čajový lístek, natáhne se přes plantáž horní vrstva plátna a odstíní zhruba 65-70 % světla. Současně se plátno natáhne i po stranách plantáže, což zajistí rovnoměrné zastínění 70 % světla. Zhruba po 7 až 10 dnech, kdy se rozvinou další dva čajové lístky na rostlině, se roztáhne spodní vrstva plátna, která odstíní 90 % světla. Nad plantáží tak visí dvě vrstvy plátna a dohromady odstíní 95-98 % slunečních paprsků. Dalších 20 až 25 dní jsou čajovníky ponořeny ve tmě, dokud nejsou listy připravené pro sklizeň.

Nevýhodou syntetických vláken a ocelových tyčí je fakt, že nepředstavují tak romantický výhled, jako tradiční slámové zastiňování. Na druhou stranu umožňují pěstovat mnohem větší množství čajových lístků rovnoměrně vysoké kvality a poskytují mnohem větší jistotu pěstování a vydařené sklizně.

 

 

 

Tunel z textilie

Plátěný tunel [トンネル被覆; tonneru hifuku] se nejčastěji používá při pěstování kabusecha (chuťově je napůl cesty mezi sencha a gyokuro). Syntetické plátno se natáhne přes ohnuté tyče, které se klenou těsně nad čajovníky. Dnešní čajovníkové plantáže většinou tvoří řady čajovníkových keřů těsně za sebou a tato forma zastiňování je šitá na míru tomuto stylu pěstování – pěstitelé tak snadno zakryjí celou řadu čajovníků jen jednou vrstvou plátna. Tunel odstíní asi 60-75 % slunečního světla a pro pěstování kabusecha se čajovníky nechávají zrát asi 7-10 dní těsně před sklizní.

 

 

Tato metoda však není moc oblíbená. Pěstitelům se většinou nechce do prvotního nainstalování tyčí a náročnějšího natahování plátna. V tomhle směru je pro ně jednodušší přehodit plátno přímo přes samotnou rostlinu, než aby instalovali držáky tyčí a prali se hodiny s obrovským plátnem, když mají k dispozici snazší metodu s téměř stejnými výsledky.

 

Přehazování plátna přímo přes samotnou rostlinu

Přímé zastiňování čajovníku [直接被覆; chokusetsu hifuku] je nejméně časově náročnou a nejsnazší metodou pro zastiňování čajovníků. Je velmi podobné plátěnému tunelu, ale místo na konstrukci z ohebných tyčí se plátno natáhne přímo přes samotnou rostlinu čajovníku. Každá řada čajovníkových keřů je zakryta syntetickým materiálem po některou fázi svého růstu a po různou dobu tak, aby vznikl přesně ten typ čajových lístků, jaký si pěstitel přeje.

Tato metoda se používá pro nižší řady gyokuro a tencha, pro kabusecha, a v posledních letech dokonce pro čaj sencha (nejpopulárnější zelený čaj v Japonsku. Sencha se obyčejně pěstuje bez zastiňování, ale v Japonsku roste poptávka po sladší či silnější umami chuti a sencha se tak začíná pěstovat zastíněný). Při pěstování tencha a gyokuro se používá hustější plátno, čímž se docílí podobného efektu, jako u tradiční formy zastiňování slámou, a trvá okolo 20 dní. Pro kabusecha se používá klasické plátno a zastiňuje se pouze okolo 10 dní. Při pěstování sencha se doba zastínění ještě zkrátí.

Hledejte kvalitní originál

Značka Matcha Tea dováží skutečně originálně zpracovaný matcha přímo z Japonských čajových plantáží. Zaručuje 100% BIO kvalitu, která je doložena 9 různými certifikáty a čaj splňuje nejpřísnější limity pro prodej v EU. Každá šarže je testována ve specializované laboratoři na možný výskyt pesticidů, plísní, bakterií e.coli a těžkých kovů. Více na MATCHATEA.BIO.