Otestovali jsme 23 matcha čajů z českého trhu v jedné laboratoři

Všechny se prodávají pod stejným názvem: matcha. A přesto jsme mezi 21 značkami, které jsme koupili na českém trhu, našli 32násobný rozdíl v ceně za gram, 14násobný rozdíl v obsahu olova a 25násobný rozdíl v obsahu chromu. Celý test jsme zpracovali do videa – najdete ho níže. V článku shrnujeme to nejdůležitější.

Jak jsme testovali

V září 2026 jsme jako běžní zákazníci koupili 21 značek matchy – na velkých e-shopech, v lékárnách i ve specializovaných obchodech. Od nejlevnějšího prášku po prémiové značky, BIO i konvenční. Laboratoř potřebovala 300 g na vzorek, takže u malých balení jsme koupili víc kusů téhož výrobku, vždy z jedné šarže. Před odesláním jsme každé balení vyfotili a uložili stránku prodejce.

Vzorky analyzovala akreditovaná laboratoř ALS Czech Republic, pesticidy screenovala ALS ve Velké Británii. Měřilo se olovo, kadmium, chrom a hliník, celkový počet mikroorganismů, E. coli a salmonela, kofein a rezidua pesticidů. Barvu jsme měřili sami kolorimetrem. Neměřili jsme arsen, rtuť, plísně, mykotoxiny, chloristan ani katechiny.

Na rovinu: test jsme zadali a zaplatili my a zařadili jsme do něj i dva vlastní čaje (Kyosun A+++ a Kyosun A+). V grafech jsou šrafované, abyste je mohli dát stranou a dívat se jen na trh. Ostatní značky nejmenujeme – nejde o to někoho jmenovat, ale ukázat, jak trh skutečně vypadá.

Původ: nejsilnější signál celého testu

Česká vyhláška č. 187/2023 Sb. říká, že označení „matcha“ může nést zelený čaj z nejmladších lístků čaje z Japonska, rozemletý na jemný prášek. Přesto 5 z 21 výrobků uvádí jako původ Čínu nebo Jižní Koreu, nebo si v původu odporují (na obalu Japonsko, na webu prodejce Čína). Všech pět se prodává jako matcha.

Medián olova u 16 výrobků s deklarovaným japonským původem byl 0,093 mg/kg, u zbylých pěti 0,617 mg/kg – víc než šestkrát víc. Chromu bylo dvakrát víc, hliníku skoro o polovinu víc. Všech pět navíc patřilo mezi osm nejlevnějších výrobků v testu. Jde o malé skupiny, takže je to pozorování, ne statistický důkaz – rozdíl je ale stejný ve všech ukazatelích.

Pesticidy: logo BIO není důkaz

Dobrá zpráva: u 19 z 23 vzorků nebylo zjištěno žádné reziduum pesticidů. Tři ze zbylých čtyř ale souvisejí s tvrzením BIO.

Dva výrobky mají logo BIO přímo na obalu. Ekologické zemědělství syntetické pesticidy tohoto typu nepovoluje, proto je laboratoř posuzovala proti úrovni používané u BIO výrobků (0,01 mg/kg). Oba obsahovaly insekticidy bifenthrin a chlorfenapyr – až 130× nad touto úrovní. I s nejistotou měření ±50 % v jejich prospěch zůstávají nejméně 30× nad ní.

Třetí výrobek logo BIO na obalu nemá, jeho web ale píše o pěstování na „malých BIO čajových polích“. Laboratoř našla sedm různých reziduí, mezi nimi chlorpyrifos 2,5× nad maximálním limitem EU pro čaj. Chlorpyrifos je insekticid, který v EU není od roku 2020 povolený. Čtvrtý výrobek, bez tvrzení BIO, měl dvě rezidua hluboko pod limity.

Nejsme dozorový orgán a právní soudy nevynášíme. Vzorec je ale jasný: logo BIO samo o sobě čistý list nezaručuje. Důkazem je laboratorní protokol.

Těžké kovy a hliník

Čajovník přijímá kovy z půdy, vzduchu i vody. U louhovaného čaje se do šálku dostane jen jejich část – matchu ale vypijete i s celým listem. Pro olovo, kadmium, chrom ani hliník v čaji nestanoví právo EU limit, porovnávali jsme proto vzorky mezi sebou. U olova používáme vlastní orientační laťku 0,1 mg/kg (nejde o zákonný limit). Nad ní bylo 12 z 21 značek z trhu; nejvyšší hodnoty (0,84 mg/kg) měly dva výrobky s deklarovanou Čínou.

Hliník čajovník přirozeně hromadí, takže ho obsahuje každá matcha – rozpětí ale bylo 550 až 2 450 mg/kg. Při 2 g matchy denně u dospělého (70 kg) dává nejvyšší vzorek 49 % tolerovatelného týdenního příjmu podle EFSA. A to jen z matchy: podle EFSA dává dospělému už běžná strava zhruba 20–150 % tohoto příjmu. Není to hodnocení rizika, jen počty – ukazují ale, proč u matchy záleží na tom, co je v prášku.

Barva, „ceremonial“ a cena

Barva, kterou změříte za minutu, překvapivě dobře předpověděla laboratorní výsledky: sedm nejzelenějších vzorků z trhu mělo medián olova 0,104 mg/kg, sedm nejbledších 0,382 mg/kg a čtyři z nich neuváděly japonský původ. Jedenáct výrobků se prezentuje jako ceremonial nebo premium, čtyři z nich ale barvy ceremonial nedosáhly. „Ceremonial“ je marketingové slovo, žádný zákon ho nedefinuje.

Cena pomáhá, ale ne spolehlivě – v každém cenovém pásmu jsou dobré i slabé vzorky. Nejaponský původ, bledé barvy a nejvyšší obsah kovů se ale soustředily v nejlevnějším segmentu trhu.

Na co se dívat při nákupu

• Japonský původ – jasně uvedený a stejný na obalu i na webu prodejce.
• Barva – nespoléhejte na „ceremonial“ nebo „premium“, dívejte se na barvu.
• Laboratorní protokol – logo BIO není důkaz. Chtějte protokoly na kovy, pesticidy a mikrobiologii.
• Kontrolujte protokol – má být z akreditované laboratoře a uvádět šarži čaje, kterou popisuje. Jeden protokol = jedna šarže. Když prodejce ukazuje stejný protokol roky, buď celou dobu prodává jednu šarži, nebo protokol používá i na šarže, které testovány nebyly.

Laboratorní protokoly našich čajů od roku 2014 jsou veřejné na testy.kyosun.com.

Meze testu

Každou značku jsme testovali jednou – jednu šarži koupenou v září 2026. Test ukazuje, co jsme koupili, ne celou produkci značky. Barvu jsme měřili sami a třídy barvy i váhy celkového pořadí jsou naše volba. Nejde o úřední kontrolu – je to poctivý pohled jednoho dovozce na trh.