Tradiční čajový obřad

Tradiční čajový obřad

Publikováno: 26. 06. 2023
: Asijské země jsou vyhlášené svou oblibou čaje. Japonsko není výjimkou a tradiční čajový obřad je součástí jejich kultury stejně dlouho, jako matcha. Rituál je starý téměř tisíc let a dnes už je provozován hlavně jako koníček. Bývaly ale doby, kdy byl součástí japonské etikety. Čaj se při něm připravuje podle přesně určených pravidel. Hostitel i host musí podnikat přesně určené kroky a pohyby. Dokonce i čajové nádobí má své předepsané místo a pořadí.

Co je čajový obřad

Čajový obřad je rituál, jehož cílem je vzájemné propojení všech pěti smyslů, těla a mysli do takové míry, že dosáhneme naprosté duševní harmonie. Hmatem můžeme zkoumat nedokonalosti čajové misky, a další smysly okouzlí chuť a vůně matcha. Obřad navozuje pocity hlubokého klidu. Je současně uměleckým zážitkem ale i meditací, jejíž kořeny vedou hluboko do japonské kultury. Protože býval součástí etikety na císařském dvoře, jsou součástí čajového obřadu i složitá pravidla, která jsou náročná Pokud bychom měli čajový obřad k něčemu přirovnat, byla by to hra na housle – chce to hodně času, než toto umění dokážeme náležitě ocenit.

Každý obřad je jedinečný. Je to částečně i umělecké představení, na jehož výslednou podobu měl velký vliv zenový buddhismus.

Různé formy čajového obřadu

Každý čajový obřad má jiný průběh podle toho, v jakou denní dobu a v jakém ročním období se koná, kolik je pozvaných hostů, při jaké příležitosti se čaj podává a podle typu podávaného jídla. Obřad vznikl původně proto, aby si japonská šlechta vzájemně projevila úctu, a současně mohla obdivovat různé umělecké předměty, nástroje a zručnost při podávání čaje. Koná se většinou v takzvaných čajových pokojích, nebo čajových domcích, ve kterých najdeme minimum nábytku a dekorací, většinou z čistě přírodních materiálů, a panuje zde ticho, které nám pomůže zapomenout na venkovní svět.

Jak to všechno začalo

Čajový obřad do Japonska přinesl mnich a cestovatel Eisai na konci 12. století. Představil ho buddhistickým mnichům v klášterech v takové formě, jak ho známe dnes: vysypal matcha do misky, zalil ho horkou vodou a vyšlehal. Mniši čaj používali k meditaci a měl jim pomoci k duševnímu osvícení. Pověst o blahodárných účincích matcha se brzy rozkřikla i mezi vysoko postavené členy společnosti. Od 13. století se z pití matcha stala luxusní záležitost a symbol společenského postavení samurajů. Protože čaj byl spojován s urozeností a dvorskou etiketou, jeho vychutnávání při obřadu se pojilo s hlubokou vzájemnou úctou. Duchovní a šlechtické rozměry obřadu se postupně začaly propojovat, až se z popíjení matcha stal rituál, kterým se mniši, šlechtici a válečníci snažili dosáhnout osvícení. Představoval proces sebepoznání, myšlenkového hloubání a spirituálního osvěžení. Rituální popíjení matcha si postupně našlo cestu mezi všechny společenské vrstvy v Japonsku a v 16. století čajový mistr Sen no Rikyu podobu čajového obřadu upevnil a posvětil ho filozofickou myšlenkou, že každé lidské setkání je vzácné, protože je neopakovatelné, a mělo by být oslavováno.

Dnes je ceremonie kulturním dědictvím

Dnes je čajový obřad ostrovem klidu, harmonie, čistoty, vzájemné laskavosti a romantismu spojeného s nostalgií. Je vnímán jako chvíle duševního klidu v hlasitém a chaotickém světě. Na rozdíl od normálního života má obřad pevně daný řád, který v nás vyvolává pocit uklidňující jistoty. V Japonsku je považován za hluboký spirituální zážitek, který zosobňuje tradici. Jeho cílem je projev úcty druhému a snaha dosáhnout alespoň na chvíli klidu, harmonie a radosti. Protože je vždy jedinečný a plný pravidel, z nichž některá jsou stanovená etiketou (například pohyb, jakým je třeba nabrat matcha na bambusovou lžičku, je určen typem oděvu, který má hostitel na sobě, protože jiné pohyby dovoluje kimono s krátkým rukávem a odlišné s dlouhým), některá pravidla si stanovuje hostitel sám. Protože při obřadu jde o vyjádření úcty, má tato formální událost předepsaný společenský oděv: kimono nebo společenský oděv západního stylu. Ačkoli se dnes jedná spíše o hobby, nejsou výjimkou pravidelná setkání různých skupin studentů či příznivců čajového obřadu. V některých školách nebo vzdělávacích centrech se pořádají čajové kurzy a cesta čaje se vyučuje i jako obor na japonských univerzitách.

Obřad probíhá v tichu a může trvat dokonce až čtyři hodiny.

Co je k tradičnímu čajovému obřadu potřeba?

Protože je obřad komplikovaný, je k jeho tradiční formě potřeba široká řada nástrojů, které musí ležet na předem určených místech na podložce tatami. Liší se také podle ročního období nebo příležitosti. S těmito nástroji se zachází velmi opatrně. Po každém použití se pečlivě čistí a s některými se zachází pouze v rukavicích. Některé pomůcky se těší takové úctě, že jsou pojmenované vlastním jménem. Patří mezi ně například:

ČAKIN

Lněný hadřík, kterým se otírá čajová miska čawan.

ČAWAN

Čajová miska, která se liší podle toho, jestli podáváme silnější čaj koiča nebo jemnější variantu usuča. V létě se používají mělké čawany, ve kterých čaj rychleji chladne, v zimě naopak hlubší. Ty nejcennější jsou ručně vyrobené a cení se právě kvůli jejich nedokonalostem. Matcha určený pro čajový obřad je odsypán do čaki.

ČAKI

Malá uzavíratelná nádoba, ze které se pak bambusovou lžičkou čašaku dávkuje do čawanu.

ČAŠAKU

Bambusová lžička

ČASEN

Bambusová metlička časen, vyřezaná z jednoho kusu bambusu, která slouží ke šlehání matcha.

Průběh japonského čajového obřadu

Vstup do čajového pokoje

Před vstupem do čajového pokoje se hosté musí rituálně očistit tak, že si umyjí ruce a vypláchnou ústa vodou v kamenném umyvadle. Při vstupu do čajového pokoje se všichni zují a vlezou do místnosti malými čtvercovými dvířky, což má hosty vést ke skromnosti a symbolicky z nich udělat rovnocenné. Podle legendy měla dvířka při vstupu do čajového pokoje přinutit i samotného císaře sklonit hlavu a projevit všem ostatním pokoru.

Přivítání hostů

Podlahu čajového pokoje pokrývají tatami, které svým rozložením napovídají hostům, kde bude který z nich sedět a o jaký typ obřadu se jedná. V pokoji si hosté očima prohlédnou nástroje pro přípravu čaje, květiny a na zdi visící svitek, a pak se podle důležitosti usadí v kleče na tatami. Po příchodu posledního hosta se malá dvířka, japonsky nidžiriguči, hlasitě uzavřou a hostitel ví, že může vstoupit do místnosti a přivítat každého hosta. Pak prvnímu hostu odpoví na zdvořilé otázky týkající se svitku a nástrojů. Hostitel rituálně očistí každý nástroj, a to přesně předepsaným způsobem a pohyby. Poté je umístí na přesně určené místo v takovém pořadí, jaký diktuje daný typ čajového obřadu. Před samotným podáváním čaje hostitel obvykle servíruje buď celé jídlo, nebo alespoň tradiční japonské cukrovinky wagaši, které mají hostovy chuťové buňky připravit na matcha.

Koiča nebo usuča?

Hustý matcha – koiča

Pokud hostitel ušlehá matcha v husté formě koiča, podá ho prvnímu hostu, ten se napije, pochválí kvalitu čaje a předává čawan dalším hostům za vzájemného uklánění. Každý host má tak možnost obdivovat čawan jak očima, tak hmatem. Hosté však mezi sebou nemluví. Tato ceremonie je velmi formální. Hostitel promlouvá jen s prvním hostem a pouze ve formě několika předepsaných vět. Když se čawan vrátí k hostiteli, hostitel misku očistí a omyje, stejně jako ostatní nástroje, odebere se ke dveřím, kde poklonou pokyne svým hostům, a ti postupně opustí čajový pokoj. Čajový obřad je ukončen.

Jemnější matcha – usuča

Při přípravě usuča má každý host vlastní čawan a po formální výměně zdvořilostí už je možná nevázaná konverzace mezi všemi účastníky rituálu. Potom, co hostitel znovu očistí všechny nástroje, se čestný host zeptá, zda si je mohou hosté prohlédnout. Nástroje jsou v japonských rodinách často po generace a mohou mít nevyčíslitelnou hodnotu. Mnohdy se jedná o ruční práci či starožitnosti a zachází se s nimi velmi opatrně a s úctou. Hosté pak mají možnost prohlédnout si zblízka celý čajový pokoj, jehož součástí bývá výklenek, kde visí tematický svitek s buddhistickým textem nebo úslovím o čaji, jednoduché květinové aranžmá odpovídající ročnímu období a vonná tyčinka. Volba svitku, květiny a vonné tyčinky je čistě na hostiteli.

Čajový obřad u vás doma

Pokud nemáte možnost vyzkoušet si čajový obřad na vlastní kůži, nezoufejte. Kdybychom chtěli čajový obřad dělat přesně podle japonské etikety, trvalo by nám mnoho let jej plně ovládnout. Nic nám však nebrání vytvořit si náš vlastní čajový obřad.

Pomocí základních nástrojů si připravíme matcha v tradiční formě sami a můžeme ho vnímat jako meditaci, součást procesu sebepoznání nebo cvičení v mindfulness. Stejně tak se čajový obřad může stát výjimečnou společenskou událostí ušitou na míru naší rodině nebo přátelům.

Potřebovat budete:

Bio Matcha Tea Ceremony / Delicacy / Superior

Čajovou misku čawan + Bambusovou metličku časen + Bambusovou lžičku čašaku

Jemnější matcha – USUČA

Pro usuča, potřebujete 70 ml horké vody. Teplota vody by neměla překročit 70 °C. Do čawanu vsypte dvě lžičky Bio Matcha Tea Ceremony. Zalijte trochou vody a prošlehejte časenem. Dolijte zbytek vody a opět šlehejte, dokud se na hladině neobjeví pěna.

Hutnější matcha – KOIČA

Pokud máte chuť na hustý a vydatný nápoj koiča, použijte 3-4 lžičky čašaku a 40 ml vody. Opět střídavě přilívejte vodu a šlehejte. Koiča nemívá na hladině pěnu.

S přípravou nespěchejte a při popíjení se kochejte přírodou kolem sebe. Vyhraďte si klidné místo, ideálně s výhledem na přírodu nebo květiny, položte před sebe nástroje a bambusovou metličkou vložte do čawanu takové množství matcha, jaké vám vyhovuje. Zalijte horkou vodou a vyšlehejte metličkou. Upíjejte pomalu, s výhledem na zeleň, nebo třeba na nějaké příjemné zátiší. Matcha vychutnávejte v klidu, s respektem sami k sobě, k nástrojům, k čaji samotnému i jeho historii.